Když není bolest, ale jenom mravenčení, nesnažit se to za každou cenu ovlivnit mechanicky, protože to asi bude bez efektu... jak se to už říkalo i na předchozích SIG skupinách ohledně senzorického deficitu, pocitu tepla, chladu,... Pacient by v tomto případě neměl podstoupit CT PRT! Může se jednak o vedlejší účinek ATB.
Když v anamnéze slyšíme NĚKDY mě bolí, myslet na kyčel, ale samozřejmě hned nevyloučit Lp. Stejně tak ohledně úvahy nad zdrojem bolesti kyčelního kloubu, pacient neudává konkrétně údaje v anamnéze (sekce zhoršení/ zlepšení) u jasného post. Der. to umí říct konkrétně, kdy je definitivně horší/ lepší! Na zátěž si většinou také stěžuje kyčel, porucha SI nebo laterální složka.
U pacientů, kteří nemají jasnou směrovou preferenci dle objektivního vyšetření, je dobré dát pacientovi postavení v neutrále, aneb to v čem se cítí dobře a nechát ho být, někdy příliš pohybu může být na škodu.
Když se snažíme pacienta rovnat více objektivně, než to pacient cítí subjektivně neubližujeme mu? Pacient si např. cvičí retrakce se svým kyfotickým hrudníkem a zlepšuje se funkce/ snižuje bolest tak se jich nesnažme jěšte více rovnat, může to mít opačný efekt.
NA CO SE TERAPEUT ZEPTÁ, TO SE DOZVÍ!