Hojení

V praxi se setkáváme s otázkou, kdy, jak a proč se začít hýbat po zranění, která nás běžné potkávají, jako podvrtnutý kotník, bolestivé stavy po přetěžování (což je určitý způsob poranění tkáně), natržené svaly, luxace kloubů, stavy po operacích atd. Základní principy hojení by měl znát každý rodič, pedagog, sportovní trenér a samozřejmě veškerý zdravotnický personál od sanitářů až po lékaře.

A co je to vlastně hojení? Hojení je koordinovaný systematický proces vedoucí k uzdravení od zánětlivé reakce, která následuje ihned po zranění tkáně, až ke komplexní obnově poškozené tkáně. Laicky řečeno, hojení je základní vlastnost samoúzdravných schopností každého živého organizmu.

Hojení probíhá ve 4 fázích

1) zánětlivá fáze (0 - 7 dní): tato reakce od doby poranění trvá 0 až 7 dní. Tehdy začne obrana organizmu proti dalšímu poškození, kdy se shlukují buňky a "opravují" poškozenou tkáň. S touto změnou je mnohdy spojená bolest, otok, zarudnutí, zvýšená teplota a porucha funkce v oblasti poranění.

Pohyb v poraněném místě je vhodné řešit individuálně a v závislosti na otoku a reakci při 5-10 opakování jednoho směru pohybu v daném místě - viz níže.

2) fáze reparace - vlastní hojení (1 - 3. týden): v této fázi kolagen a další buňky nahradí poškozenou tkáň jizvou, kde se nervová zakončení a drobné cévy vmísí do této oblasti poškození. Vlastní hojení bývá ukončeno do 3. týdne.

3) remodeling - přestavba (3. - 4. týden): přibližně po měsíci je jizva vytvořená a měl by nastat proces obnovy plného rozsahu pohybu, protažení svalové tkáně. Zabráníme tak vytváření, nepohyblivé, nepružné, srostlé a bolestivé jizvy.

4) obnova plné funkce: vrácení do plného sportovního zatížení, práce, vašich koníčků, pokud možno bez omezení.

Uzdravení poškozených tkání, závisí na vaší motivaci se co nejdříve hýbat, plné informovanosti, co v dané fází probíhá (viz výše), kvalitním pohybovém vyšetření a následné autoterapii. Při selhání jakékoliv fáze stadia hojení dojde k nedostatečnému uzdravení tkáně a hrozí další poranění v dané oblasti!!

Jak, kdy a proč se začít hýbat

1. fáze: v této fázi se dodržuje tzv. POLICE protokol (ochrana, správné zatěžování, led, komprese, elevace/využití gravitace pro zmírnění otoků). Volíme spíše pohyby ve středním rozsahu pohybů a izometrické kontrakce. V literatuře se ale objevuje starý známý tzv. RICE protokol (klid, ledování, komprese, elevace). Když se zmírňuje otok a zarudnutí, RICE protokol nemá význam a je vhodné po důkladném vyšetření pohybů, kde pozorujeme ochotu se hýbat, rozsahy pohybů, bolesti a pocity pacienta, volit správné zatěžování. Samozřejmě je nutné dbát na mechanizmus a závažnost poranění, někdy se spokojíme s RICE zásadami, jindy to je zbytečné a pouze oddalujeme rychlost a kvalitu zhojení.

2. fáze: na rozdíl od první fáze, v této fázi už musíme definitivně začít s jemným protahováním a zatížením poškozené oblasti. Volíme opakované pohyby, aby došlo k úpravě kolagenu tj. seřazení vláken ve směru zátěže. Správný opakovaný pohyb, tedy cvik, který napíná a posiluje poškozenou tkáň, by vám měl doporučit váš lékař/terapeut. Pohyb při napínaní by měl produkovat bolest, ale po cvičení ji nezhoršovat (ne déle jak 30 minut). Cvičíte 4 - 6x denně/10 opakování, jinak tkáň, která je v procesu hojení, bohužel neovlivníte.

3. fáze: tkáň je připravena na větší zátěž, je zhojena, ale nemá sílu, dostatečnou pružnost, výživu a schopnost kontrakce/relaxace, abyste ji mohli plně zatížit, proto je nutná tato fáze remodelace. Můžete používat různé pomůcky (theraband, posilovací stroje, cvičení na nestabilních plošinách), když budete napínat a posilovat tkáň na józe, funkčním tréninku nebo yokines , klidně s tím začněte. Dle nejnovějších studií se jako nejvhodnější jeví excentrická kontrakce, kdy sval vytváří brzdnou sílu. Kreativitě se ale meze nekladou.

4. fáze: týká se plné zátěže, není to ani tak stadium hojení, jako spíš návrat do běžného života, práce a oblíbených sportovních činností. Je nutné dbát na přípravu organizmu před sportovním výkonem abyste se vyvarovali dalšímu zranění a je jedno, jestli to bude statický nebo dynamický strečink, stále oblíbenější pozdrav slunci, kotouly, pár shybů, dřepů nebo pohyby podle vývojové kineziologie.

A co sádry nebo různé dlahy, které máte 5-6 týdnů? Pro rigidní fixaci by byla optimální doba jednoho týdne, pak by se měla volit dynamická dlaha nebo postupné zatěžování. Opět se ale musí brát zřetel na dané zranění a schopnosti jedince. Jak zmiňuje prof. Dungl: "Podcenění významu mechanických faktorů pro zhojení kosti se ukazuje jako jeden z problémů s použitím zamykacích dlah, kde nadměrná tuhost nedostatečně stimuluje kostní hojení". Ihned po sundání dlahy musíme začít obnovu funkce poškozené tkáně, tj. zvyšování síly, pružnosti, rozsahu pohybu, svalového objemu a připravit tkáň k tomu, aby vás co nejméně nebo pokud možno vůbec neomezovala ve vašich běžných aktivitách a je jedno, jestli surfujete, hrajete golf nebo jen občas chodíte na procházku se psem.

Reference:

Dungl, P. Ortopedie. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4357-8

Mckenzie, R. The Mckenzie Institute International, 2010.

Autor: Peter Hafič